Úvod O nás Aktuality v hlavním městě Praze

Aktuality v hlavním městě Praze

V Praze se uskutečnila mezinárodní konference o integraci na školách

Ve dnech 14. – 15. června 2018 diskutovali v Praze 1, v inspirativním prostředí barokního Clam-Gallasova paláce odborníci z několika evropských zemí společně s českými kolegy o zkušenostech se vzděláváním dětí migrantů. Konferenci „Integrace na školách – mezinárodní konference ke vzdělávání dětí migrantů na území hl. m. Prahy; Sdílení příkladů dobré praxe“ pro Magistrát hl. města Prahy zorganizovala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Konference se konala pod záštitou radního hl. m. Prahy Jana Wolfa.

Konferenci zahájila ředitelka odboru školství a mládeže MHMP Lenka Němcová. Vyzdvihla důležitost tématu vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem i fakt, že na tomto poli máme ještě mnohé ke zlepšování. Připomněla velký nárůst objemu podpůrných aktivit MHMP za posledních několik let ve vztahu k různým typům škol na území hl. m. Prahy, které poskytují vzdělání žákům cizincům, kdy se Magistrát začal na tuto problematiku více zaměřovat a vyčleňovat též finanční prostředky na projekty podporující nové cesty k integraci žáků s odlišným mateřským jazykem.

Na slova paní Němcové navázala ředitelka IOM Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková, která pohovořila o výzvách integrace na školách a o cílech konference a dále celou konferenci moderovala. Poukázala zejména na způsoby, jak by různorodá zkušenost v různých evropských vzdělávacích systémech mohla přispět k rozvoji stále pozitivnějšího a udržitelnějšího začleňování dětí migrantů do českého vzdělávacího modelu. Po prezentaci Halky Smolové Závorové a Jana Janouška z Magistrátu HMP, která se zaměřila jak na strategické dokumenty hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců, tak na samotnou oblast školství, systémovou podporu výuky čj jako ciziho jazyka i na kurzy připravované do budoucna, již vystoupili čtyři zahraniční účastníci.

Jako první z nich své zkušenosti, innovativní přístup a příklady dobré praxe sdílela Niina Halonen-Malliarakis z Finska. Zkušenost z Helsinek je založena na neustálé podpoře integrace napříč různými etapami přistěhovalectví, neboť děti jsou komplexně podporovány nejen při rozvíjení jazykových dovedností (výuka finštiny jako druhého jazyka, možnost bilingvního vzdělávání), ale také v jejich širším vzdělávání (začlenění do pravidelných tříd s mimořádnou podporou; propojení mezi školami a „středisky dovedností“, kde děti mohou projít jak jazykovou, tak především schopnostní evaluací; multiprofesní týmy). To je doplněno důležitým rozměrem přijímání a podpory rodných jazyků a kultur migrantů (prostřednictvím nabídky kurzů vedených v jejich mateřském jazyce, vlastních náboženských studií, vícejazyčného poradenství, různých společenských akcí spojujících školy, učitele, studenty, rodiny …), který je často přehlížen v „hluku“ integrace.

Vzhledem k tomu, že vzdělávání v Německu je převážně strukturováno skrze jednotlivé spolkové země než federální vládou, Julia Klewin se zaměřila na přístup k žákům migrantům v oblasti Porúří. Tento region, vyznačující se významnými socioekonomickými výzvami a nerovnostmi, má od doby po válce přistěhovaleckou tradici a v nedávné době dostává nový nárůst migrantů a uprchlíků. Některé školy v regionu hostí až 99 % studentů s migračním původem a vysoká různorodost národní / kulturní / vzdělávací / socioekonomické situace mezi migranty přináší další výzvy. Jedinečná odpověď byla nalezena v modelu „Evropské školy“, který nabízí 1 až 2 roky podpory v oblasti výuky němčiny pro studenty migranty a zaměřují se spíše na Evropu a její sdílené vazby a hodnoty než jen na Německo nebo na země původu dětí. Škola tak vytváří společný most mezi studenty navzdory všem rozdílům. Tento model se ukázal jako velmi úspěšný ve srovnání s jinými školami s podobnou socioekonomickou situací.

Další prezentace Boudien Bakker Dekkinga z Nizozemska se soustředila na institucionální strukturu nizozemského vzdělávacího systému, na politiku a výzkum integrace dětí migrantů ve škole. V Nizozemsku se nově příchozí děti snadno integrují do vzdělávacího systému, aniž by musely čekat, až budou zpracovávány azylové žádosti jejich rodin. Obdrží počáteční 1 až 2 roky jazykového vzdělávání před přechodem do běžných tříd. Koordinace mezi národní vládou a místními samosprávami ve spolupráci se školami, podporovaná a vedená moderním výzkumem a pravidelným sledováním stavu a pokroku situace, hrají v nizozemské zkušenosti zásadní roli.

Blok zahraničních prezentací uzavřela Stéphanie Vandenbossche z Belgie, která zdůraznila silné překrývání chudoby a migrace / migračního prostředí. Předložený program „Čas na školu“ se opírá o rozhodující význam včasné pomoci a zásahu v oblasti vzdělávání dětí migrantů prostřednictvím komunitní práce na úrovni mateřských škol a je založen na odstranění sociokulturních překážek mezi rodiči a učiteli. Spíše jednoduchá opatření – např. umožnění rodičům vodit své děti přímo do učebny namísto ke školní bráně, využití piktogramů pro korespondenci mezi školou a rodinou – umožnilo širší a lepší komunikaci a spolupráci, což vedlo ke zvýšení vzdělání dětí, zlepšení školního prostředí a celkové sociální integrace. Tento úspěch otevřel vyhlídky na rozšíření programu na vyšší úroveň vzdělávání.

První den konference pak svou prezentací uzavřela Michala Bernkopfová z MŠMT ČR, která se zabývala integračními opatřeními MŠMT a současnými formami podpory integrace žáků cizinců zejména v základním vzdělávání. Vyzdvihla především podporu pro školy, pedagogy a žáky cizince prostřednictvím rozvojového programu, výzev, čerpání podpůrných opatření a dále dotačního programu i krajských center podpory Národního institutu pro další vzdělávání.

Druhý den konference byl velmi živý a interaktivní, neboť dopoledne bylo věnováno panelové diskuzi s otevřenými příspěvky ze dvou základních škol – ZŠ Jižní v Praze a ZŠ Masarykova v Plzni, jejichž ředitelé se podělili o své zkušenosti a přístup školy k žákům s odlišným mateřským jazykem, z MČ Praha 12, která je velmi aktivní ve své činnosti vůči školám, jež vzdělávají žáky s OMJ, a dále z gymnázia Na Zatlance v Praze, jehož ředitelka zastává jiný přístup ke studentům cizincům zejména při přijímacích a maturitních zkouškách. Všechny příspěvky vyvolaly vlnu otázek z publika a splnily své zadání nastínit témata k diskuzi a poukázat na místa v procesu integrace ve školách, která ještě mají své slabiny a nesou sebou četná úskalí.

Odpolední blok byl pak věnován dvěma souběžně probíhajícím workshopům. První zorganizovala META o. p. s. a věnovala ho výuce češtiny jako druhého jazyka v mateřských a základních školách. Seznámila účastníky se způsoby organizace jazykové přípravy a sdílela ukázky, materiály a pomůcky, které se osvědčily. Druhý workshop zorganizovala Nová škola o. p. s. spolu s IOM. Workshop byl věnován programu skupinového a individuálního doučování, sdílení zkušeností z praxe a projektu Mladí migranti v ČR jejich vlastníma očima.

Konference se zúčastnilo přes sto odborníků na integraci na školách ze státní správy, krajských samospráv, městských částí, vedení i pedagogové z mateřských, základních, středních i jazykových škol, dále zástupci neziskových organizací a organizací sdružujících cizince.

Program konference je dostupný na webových stránkách www.iom.cz.

Debatovat o migraci na školách dává smysl

Dnes není ojedinělé setkat se s názorem, že migrace jako téma do školy nepatří. Možná se není čemu divit. Ve společnosti, která se podle mnoha výzkumů řadí k nejvíce xenofobním v Evropě, to chce odvahu pustit se do diskuze o otázkách souvisejících s migrací či uprchlictvím. Od čeho jsou ale výzvy? Aby se překonávaly! Tento článek shrnuje zkušenosti organizace Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ze série besed o migraci, pořádaných na základních a středních školách v Praze.

Migrace je dnes velmi diskutované téma, které se navíc stalo pro českou společnost během pár let i  tématem kontroverzním. Z ničeho nic zde proti sobě stojí dva tábory, které migraci vnímají diametrálně odlišně. Jak říká Vojtěch Bruk z organizace Zvol si info: „Z české debaty o migraci vymizela kritická diskuze.“ Zbyly zde tedy jen dva názorové protipóly, z nichž každý zastává extrémní okrajové pozice a chybí hlas středu. Že téma migrace rozděluje názorově společnost, je vidět i v jednotlivých třídách základních a středních škol, kde SIMI pořádá debaty s hosty migranty v rámci projektu Crossing borders.

„Během besed na školách usilujeme o zvýšení povědomí o skutečných příčinách a důsledcích migrace, a to na příkladech konkrétních osob, jejich životních příběhů a zkušeností z procesu integrace,“ zmiňuje metodička Kateřina Dederová. Koordinátorka projektu Marie Konrádová dodává: „Nejde o to, přijít do třídy a výkladem o migraci žáky přesvědčovat o postojích naší organizace. Naopak, chceme slyšet názory studentů a jaká stanoviska zaujímají oni k tomuto tématu. Snažíme se vytvořit podhoubí pro kritickou debatu, kde je dán prostor každému jedinci, aby vyjádřil své názory, postoje, ale například i pocity, které jsou jak negativní, tak pozitivní. S pocity žáků lze dále pracovat díky účasti našeho psychosociálního pracovníka Františka Cihláře, který se debat pravidelně účastní společně s metodičkami.“

Právě emoce jsou to, co při debatách o migraci hraje klíčovou roli. Debaty o migraci jsou silně emotivní a kritická diskuze je upozaděna. Podle zkušeností pracovníků SIMI, data a argumenty nestačí k tomu, aby žáci na migraci začali nahlížet komplexně. Složitost tématu migrace dokreslují právě příběhy těch, o kterých se v médiích píše z pohledu třetí osoby, ale jejich hlas v nich zastoupen není.

Během projektu se nám toto přímé setkání žáků s člověkem, který migraci zažil na vlastní kůži, ukazuje jako velice účinný prostředek prevence xenofobie a intolerance na pražských školách. To potvrzují některé výroky žáků ZŠ Kladská, kteří se besed zúčastnili: „Výhoda workshopu byla, že jsme měli možnost vidět se s lidmi, kteří mají vlastní zkušenost s určitým tématem a mohou tak vyprávět svůj příběh.“ Další žák z této školy dodává: „Pravda je jediná a měli bychom ji hledat přes rozdílné pohledy na věc. Cítím se teď kompetentní udělat si na základě mnoha informací vlastní názor.“ Z reflexí studentů vyplynulo, že seznámení se s příběhem uprchlíka, který si prošel nelehkou, nedobrovolnou cestou, mělo velký vliv na pochopení důvodů a příčin migrace a získání lepšího přehledu. Potvrzují to výpovědi studentů z druhé zapojené školy, Gymnázia Evolution Jižní Město: „Mám mnohem lepší přehled o situaci migrace i jednotlivých migrantech, jak se zde integrují a s čím se tu potýkají. Velmi mě zaujal příběh našeho hosta a to, jak na to vzpomíná.“ Další žák dodává: „Obohatila mě velmi příležitost se setkat s člověkem, který opravdu musel opustit svůj domov a díky tomu se dokážu do těchto lidí lépe vcítit a pochopit je.“

K lepšímu pochopení migrace však vedlo více kroků, než jenom setkání s migrantem. Téma provázelo žáky zapojených škol po celý školní rok. Pedagogové ze zapojených škol průběžně s tématem pracovali, zapojovali jej do svých předmětů a pořádali různé přednášky se zajímavými hosty. Jako příklad může posloužit ukázka hodin dějepisu pedagožky ze ZŠ Kladské. Žáci se během čtyř vyučovacích hodin dozvídali informace o emigraci z Československa v jednotlivých obdobích. V rámci těchto hodin měly skupiny žáků vytvořit školní projekt, v němž kontaktovali a seznámili se s někým, kdo emigraci přímo zažil. Na závěr žáci prezentovali příběhy ostatním spolužákům. Výše zmíněná pedagožka ZŠ Kladské k tomu dodává: „Pro žáky je pravděpodobně nejpřínosnější přímý kontakt, besedy a workshopy buď přímo s migranty, nebo s lidmi, kteří mají nějakou osobní zkušenost.“ Z reflexí žáků se metoda výuky pomocí příběhů ukazuje též jako pozitivní.

Přenositelná zkušenost může být velmi efektivní pedagogický nástroj, především v tématu migrace. Přímé setkání s člověkem, který přišel do České republiky a vypráví svůj reálný příběh, celé téma migrace humanizuje, zatímco média a politici se snaží toto téma co nejvíce dehumanizovat. Pro ucelený obraz o migraci však nestačí pouze příběhy migrantů, ale je zde potřebná i informační základna, na které žáci mohou budovat svůj názor. Vše by měla propojovat kritická diskuze, která žáky navádí k tomu, aby si pokládali takové otázky, na které není snadné najít odpověď a proto je potřeba o tématu kriticky přemýšlet. Podpora kritického myšlení žáků je tak při výuce tématu migrace zásadní. Při besedách na školách nám s tím pomáhá iniciativa studentů Zvol si info, a to mediálním workshopem.  Během workshopu lektoři této organizace názorně ukazují, jak v médiích i jinde funguje manipulace a učí žáky proti této manipulaci bojovat. Jak sám jeden z účastníků shrnuje: „Prezentace o fake news pro mě byla motivací, abych lépe uvažoval o tom, co čtu.“ Propojením tak osobních příběhů, znalostí faktů a dovedností kritického myšlení vzniká fungující model, který pomáhá žákům pochopit složitá témata, jakým je například i migrace.

 

Kulatý stůl k integraci

Ve čtvrtek 22. 3. proběhlo pod záštitou radního hlavního města Prahy Jan Wolfa setkání zástupců magistrátu, městských částí, nevládních organizací, nemocnic a také pedagogicko-psychologických poraden s názvem „Kulatý stůl k integraci: Interkulturní tlumočení a komunikace s cizinci – dobrá praxe a zjišťování potřeb“.

Na akci se sešlo se přes 30 účastníků, kteří si nejdřív vyslechli příspěvek socioložky Yany Leontiyevy ze Sociologického ústavu AV k výstupům výzkumu o situaci migrantů žijících v Praze (k dispozici celý zde) a následně pracovali ve třech paralelních workshopech zaměřených především na otázky spojené s komunikací s cizinci na úřadech, ve vzdělávacích a zdravotnických zařízeních. V každé oblasti byly zjištěny nejen příklady dobré praxe, ale i určité výzvy a problémy, kterým je nutné se v záležitostech spojených s komunikací migrantů s veřejnými institucemi v budoucnu věnovat.

Výstupy kulatého stolu budou sloužit k dalšímu rozvoji služeb interkulturní práce a komunitního tlumočení, jež představují efektivní nástroj pro usnadnění komunikace cizinců s úřady a dalšími organizacemi na území hl. m. Prahy.

 

Soutěž školních projektů „Život napříč kulturami“ zná své vítěze

Co pro mne znamená vlast? Jaké to je odejít z domova s pocitem, že se tam už nikdy nevrátím? Jak se navzájem vidí Češi a Němci a jak jejich vzájemné vnímání ovlivňují předsudky? Nad těmito otázkami se ve svých projektech v rámci soutěže Život napříč kulturami pořádané hl. m. Praha a organizací Člověk v tísni  zamýšleli žáci dvou pražských škol – ZŠ německo-českého porozumění a ZŠ Kladská. Vítězné projekty obou škol ocenil v pondělí 23. ledna 2018 ve slavnostních prostorách Brožíkova sálu na Staroměstské radnici radní hlavního města Prahy Jan Wolf.

Více informací o soutěži naleznete na tomto odkazu.

 

Analýza postavení migrantů a migrantek na území hl. m. Prahy

V rámci Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců (2014–2017) byla stanovena jako jedna z priorit pro rozvoj další práce subjektů zabývajících se integrací migrantů a zajištění kvalitních a dostupných služeb pro všechny migranty realizace komplexní analýzy. Důvodem byla absence kvalitních a dostupných dat vztahujících se na území hl. m. Prahy.

Hl. m. Praha se rozkládá na velkém území, ale zastoupení zde žijících nebo pracujících migrantů se nedá nijak generalizovat. V hl. m. Praze existují lokality s větším nebo naopak menším počtem migrantů, ale samozřejmě i s rozdílným socioekonomickým statutem.

Cílem Analýzy postavení migrantů a migrantek na území hl. m. Prahy, která byla vyhotovena na podzim roku 2017, bylo poskytnout komplexní popis celkové situace migrantů na území Prahy. Zaměřila se na popis situace migrantů, vzájemné interakce migrantů s majoritní společností a participaci ve veřejném prostoru města (participace na občanských a komunitních aktivitách), identifikaci aktuálních/akutních potřeb a problémů migrantů a tzv. bariér integrace.

Hlavní součástí výzkumu bylo rozsáhlé dotazníkové šetření mezi migranty a migrantkami žijícími v Praze. Výzkumu se nakonec zúčastnilo 1149 migrantů z 54 států světa dlouhodobě žijících na území Prahy, což předčilo i původně plánovaný počet respondentů.

Celkově výsledky výzkumu přinesly poměrně uspokojivá zjištění např. z hlediska pozitivních zkušeností migrantů s českým vzdělávacím systémem, jejich povědomí o nabídce služeb určených migrantům nebo všeobecně i z hlediska hodnocení znalostí jejich práv a povinností a spokojenosti se životem v hlavním městě. Analýza ovšem poukázala i na určité rizikové aspekty například v oblasti ekonomické situace migrantů. Čtvrtina až třetina respondentů uvedla, že je pro ně obtížné zaplatit některé základní náklady jako např. na potraviny či bydlení, což je spojeno s tím, že mnoho migrantů pracuje v nízko kvalifikovaných pozicích s náročnějšími pracovními podmínkami a horším finančním ohodnocením. Nepříliš pozitivní je dále třeba i zjištění, že část migrantů poukazovala na nepříliš přátelské postoje majoritní společnosti vůči nim.

Analýza postavení migrantů a migrantek na území hl. m. Prahy představuje první krok v analytickém hodnocení situace migrantů žijících v Praze. Nyní se otevírají další specifické oblasti, jako jsou zkušenosti migrantů se systémy vzdělávání či sociálních služeb, které bude třeba blíže zkoumat, aby hlavní město Praha disponovalo relevantními daty ke konkrétním problematikám důležitým z hlediska efektivního naplňování integrační politiky na území hl. m. Prahy.

Zpracovatelem Analýzy postavení migrantů a migrantek na území hl. m. Prahy byl na základě veřejné zakázky malého rozsahu Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. (usnesení Rady HMP č. 1961 ze dne 16. 8. 2016). Závěrečná zpráva z výzkumu je volně ke stažení zde.

 

Mezinárodní konference k integraci cizinců na území hl. m. Prahy (sdílení příkladů dobré praxe)

Ve dnech 8. – 9. června 2017 diskutovali v Clam-Gallasově paláci v Praze 1 zahraniční odborníci společně s českými kolegy o zkušenostech s integrací cizinců a soužitím obyvatel evropských měst. Konferenci „Výzvy integrace – mezinárodní konference k integraci cizinců na území hlavního města Prahy; Sdílení příkladů dobré praxe“ připravila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) spolu s Integračním centrem Praha a Slovem 21. Konference pod záštitou radního Jana Wolfa se zúčastnilo přes sto zástupců státní správy, městských samospráv, městských částí, integračních center, neziskových organizací a organizací sdružujících migranty.

Více informací o konferenci naleznete na tomto odkazu.