Debatovat o migraci na školách dává smysl

Dnes není ojedinělé setkat se s názorem, že migrace jako téma do školy nepatří. Možná se není čemu divit. Ve společnosti, která se podle mnoha výzkumů řadí k nejvíce xenofobním v Evropě, to chce odvahu pustit se do diskuze o otázkách souvisejících s migrací či uprchlictvím. Od čeho jsou ale výzvy? Aby se překonávaly! Tento článek shrnuje zkušenosti organizace Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ze série besed o migraci, pořádaných na základních a středních školách v Praze.

Migrace je dnes velmi diskutované téma, které se navíc stalo pro českou společnost během pár let i  tématem kontroverzním. Z ničeho nic zde proti sobě stojí dva tábory, které migraci vnímají diametrálně odlišně. Jak říká Vojtěch Bruk z organizace Zvol si info: „Z české debaty o migraci vymizela kritická diskuze.“ Zbyly zde tedy jen dva názorové protipóly, z nichž každý zastává extrémní okrajové pozice a chybí hlas středu. Že téma migrace rozděluje názorově společnost, je vidět i v jednotlivých třídách základních a středních škol, kde SIMI pořádá debaty s hosty migranty v rámci projektu Crossing borders.

„Během besed na školách usilujeme o zvýšení povědomí o skutečných příčinách a důsledcích migrace, a to na příkladech konkrétních osob, jejich životních příběhů a zkušeností z procesu integrace,“ zmiňuje metodička Kateřina Dederová. Koordinátorka projektu Marie Konrádová dodává: „Nejde o to, přijít do třídy a výkladem o migraci žáky přesvědčovat o postojích naší organizace. Naopak, chceme slyšet názory studentů a jaká stanoviska zaujímají oni k tomuto tématu. Snažíme se vytvořit podhoubí pro kritickou debatu, kde je dán prostor každému jedinci, aby vyjádřil své názory, postoje, ale například i pocity, které jsou jak negativní, tak pozitivní. S pocity žáků lze dále pracovat díky účasti našeho psychosociálního pracovníka Františka Cihláře, který se debat pravidelně účastní společně s metodičkami.“

Právě emoce jsou to, co při debatách o migraci hraje klíčovou roli. Debaty o migraci jsou silně emotivní a kritická diskuze je upozaděna. Podle zkušeností pracovníků SIMI, data a argumenty nestačí k tomu, aby žáci na migraci začali nahlížet komplexně. Složitost tématu migrace dokreslují právě příběhy těch, o kterých se v médiích píše z pohledu třetí osoby, ale jejich hlas v nich zastoupen není.

Během projektu se nám toto přímé setkání žáků s člověkem, který migraci zažil na vlastní kůži, ukazuje jako velice účinný prostředek prevence xenofobie a intolerance na pražských školách. To potvrzují některé výroky žáků ZŠ Kladská, kteří se besed zúčastnili: „Výhoda workshopu byla, že jsme měli možnost vidět se s lidmi, kteří mají vlastní zkušenost s určitým tématem a mohou tak vyprávět svůj příběh.“ Další žák z této školy dodává: „Pravda je jediná a měli bychom ji hledat přes rozdílné pohledy na věc. Cítím se teď kompetentní udělat si na základě mnoha informací vlastní názor.“ Z reflexí studentů vyplynulo, že seznámení se s příběhem uprchlíka, který si prošel nelehkou, nedobrovolnou cestou, mělo velký vliv na pochopení důvodů a příčin migrace a získání lepšího přehledu. Potvrzují to výpovědi studentů z druhé zapojené školy, Gymnázia Evolution Jižní Město: „Mám mnohem lepší přehled o situaci migrace i jednotlivých migrantech, jak se zde integrují a s čím se tu potýkají. Velmi mě zaujal příběh našeho hosta a to, jak na to vzpomíná.“ Další žák dodává: „Obohatila mě velmi příležitost se setkat s člověkem, který opravdu musel opustit svůj domov a díky tomu se dokážu do těchto lidí lépe vcítit a pochopit je.“

K lepšímu pochopení migrace však vedlo více kroků, než jenom setkání s migrantem. Téma provázelo žáky zapojených škol po celý školní rok. Pedagogové ze zapojených škol průběžně s tématem pracovali, zapojovali jej do svých předmětů a pořádali různé přednášky se zajímavými hosty. Jako příklad může posloužit ukázka hodin dějepisu pedagožky ze ZŠ Kladské. Žáci se během čtyř vyučovacích hodin dozvídali informace o emigraci z Československa v jednotlivých obdobích. V rámci těchto hodin měly skupiny žáků vytvořit školní projekt, v němž kontaktovali a seznámili se s někým, kdo emigraci přímo zažil. Na závěr žáci prezentovali příběhy ostatním spolužákům. Výše zmíněná pedagožka ZŠ Kladské k tomu dodává: „Pro žáky je pravděpodobně nejpřínosnější přímý kontakt, besedy a workshopy buď přímo s migranty, nebo s lidmi, kteří mají nějakou osobní zkušenost.“ Z reflexí žáků se metoda výuky pomocí příběhů ukazuje též jako pozitivní.

Přenositelná zkušenost může být velmi efektivní pedagogický nástroj, především v tématu migrace. Přímé setkání s člověkem, který přišel do České republiky a vypráví svůj reálný příběh, celé téma migrace humanizuje, zatímco média a politici se snaží toto téma co nejvíce dehumanizovat. Pro ucelený obraz o migraci však nestačí pouze příběhy migrantů, ale je zde potřebná i informační základna, na které žáci mohou budovat svůj názor. Vše by měla propojovat kritická diskuze, která žáky navádí k tomu, aby si pokládali takové otázky, na které není snadné najít odpověď a proto je potřeba o tématu kriticky přemýšlet. Podpora kritického myšlení žáků je tak při výuce tématu migrace zásadní. Při besedách na školách nám s tím pomáhá iniciativa studentů Zvol si info, a to mediálním workshopem.  Během workshopu lektoři této organizace názorně ukazují, jak v médiích i jinde funguje manipulace a učí žáky proti této manipulaci bojovat. Jak sám jeden z účastníků shrnuje: „Prezentace o fake news pro mě byla motivací, abych lépe uvažoval o tom, co čtu.“ Propojením tak osobních příběhů, znalostí faktů a dovedností kritického myšlení vzniká fungující model, který pomáhá žákům pochopit složitá témata, jakým je například i migrace.

 

Marie Konrádová

Sdružení pro integraci a migraci