V této kapitole se podrobněji seznámíte s podmínkami práva na svobodu projevu, shromažďovacího práva, petičního práva, volebního práva a účasti v politických stranách.

Právní základy občanské a politické participace lze nalézt v Ústavě ČR. Podle Listiny základních práv a svobod (čl. 17–23) jsou některá občanská a politická práva pro všechny společná bez ohledu na státní příslušnost. Konkrétně se jedná o: právo na svobodu projevu, právo na informace, petiční právo, shromažďovací právo, právo sdružovat se ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích, právo na odpor (např. stávky).

Lidé s migračním původem žijící v České republice mají právo se zapojovat do dění ve společnosti. Mohou vyjádřit svůj názor na dění v místě, kde žijí, mohou nabídnout podporu ostatním skrze dobrovolnictví, mohou založit vlastní spolky, mohou podniknout vlastní komunitní aktivity, mohou se informovat a cítit se sami členy dané komunity atd. Většina možností k zapojování je pro migranty otevřená. Nicméně některá důležitá politická práva, zejména pro lidi, kteří pocházejí ze zemí mimo EU, jsou stále ještě značně omezená. 

Právo na svobodu projevu

V České republice je svoboda slova zaručena Ústavou a Listinou základních práv a svobod, která stanoví právo každého vyjadřovat své názory, svobodně vyhledávat a šířit informace. Tento princip chrání jak svobodu názorů a postojů jednotlivců, tak i jejich právo na přístup k informacím. 

Nicméně, svoboda projevu není neomezená. Stát může omezit tuto svobodu zákonem, a to za účelem ochrany veřejné bezpečnosti, práv a svobod jiných osob nebo veřejného zdraví (například v případě šíření nepravdivých informací). Mezi konkrétní omezení patří například zákaz projevů, které podporují nenávist vůči určitým skupinám lidí (etnickým, rasovým apod.), popírání holokaustu nebo šíření poplašných zpráv. Tato omezení musí být vždy zákonná, jasně definovaná a nezbytná v demokratické společnosti. 

Hranice mezi svobodou projevu a jejím omezením závisí na konkrétních okolnostech dané situace, přičemž rozhodující je, zda je omezení skutečně nezbytné.

Shromažďovací právo

Shromažďovací právo je jedno z klíčových práv, které chrání svobodu projevu a umožňuje občanům vyjadřovat své názory a postoje veřejně. V ČR můžete toto právo využívat k pořádání demonstrací, pochodů nebo jiných veřejných shromáždění, která se konají na veřejných místech, jako jsou náměstí a ulice.

Toto právo se vztahuje na každého – nejen na občany České republiky, ale i na cizince. Můžete tedy např. jako zahraniční student organizovat veřejné shromáždění, pokud splníte podmínky stanovené zákonem. K pořádání shromáždění není potřeba povolení od úřadů, ale musíte ho řádně oznámit. Oznámení má registrační charakter a slouží k přípravě na zajištění bezpečnosti a pořádku během akce. Shromáždění můžete svolat, pokud jste starší 18 let (v některých případech i mladší) a pokud nebylo shromáždění z nějakého důvodu zakázáno. Zákazy jsou však výjimečné. Shromáždění nelze konat v některých vymezených oblastech, například v blízkosti Parlamentu nebo Ústavního soudu. Kulturní, sportovní nebo jiné společenské akce, jako jsou koncerty, maratony nebo trhy, se nepočítají jako shromáždění, pokud jejich hlavním účelem není vyjádření politických názorů.

Více informací o shromažďovacím právu naleznete na webu Ministerstva vnitra ČR.

Petiční právo

Petiční právo znamená právo každého občana nebo skupiny lidí obracet se na státní orgány s žádostmi, návrhy nebo stížnostmi, které se týkají veřejného zájmu. Petici může podat jednotlivec nebo petiční výbor, který sestaví skupina lidí. Pokud chcete podat petici, musíte napsat její text a sehnat podpisy od ostatních lidí. Podpisy můžete sbírat veřejně, ale musíte zajistit, aby lidé měli možnost seznámit se s obsahem petice před tím, než ji podepíší.

Jako cizinci také máte právo podepsat petici, pokud uvedete své jméno, příjmení a adresu pobytu (v případě, že nemáte v ČR trvalý pobyt, uvedete adresu faktického pobytu). 

Pokud je petice podána správně, státní orgány jsou povinny ji přijmout a do 30 dnů na ni reagovat. Tato reakce bude obsahovat stanovisko k požadavkům uvedeným v petici. Petice může být podána i elektronicky, což usnadňuje sbírání podpisů.

Petiční právo je silným nástrojem, jak vyjádřit své názory a požadavky na změnu ve společnosti. Více informací o petici naleznete na webu Ministerstva vnitra ČR.

Volební právo

V České republice jsou volby základním nástrojem pro obsazování veřejných funkcí. Lidé volí své zástupce do různých orgánů, jako je např. prezidentský úřad, Poslanecká sněmovna, Senát, Evropský parlament, zastupitelstva krajů a obcí. Volby jsou základem demokratického rozhodování a musí být prováděny na základě určitých ústavních principů, jako je všeobecnost, rovnost, přímost a tajnost.

Volební systém v ČR se dělí na dvě hlavní kategorie: systém poměrného zastoupení, v němž jsou mandáty přidělovány na základě procenta hlasů, které strany získají, a většinový volební systém, v němž vyhrává kandidát s nejvíce hlasy, v prvním či případně druhém kole volby. Poměrné zastoupení se používá při volbách do Poslanecké sněmovny, krajů, obcí a Evropského parlamentu, zatímco většinový systém je určen pro volby do Senátu a pro volbu prezidenta.

Pro více informací o volbách a volebním systému navštivte web Ministerstva vnitra ČR.

Účast ve volbách a referendech

Účast ve volbách patří k formám politické participace, které jsou pro migranty v ČR nejvíce omezené. Pro občany třetích zemí je tato možnost zcela nedostupná, včetně volby v referendech. Občané EU mají právo volit na místní úrovni, ve volbách do Evropského parlamentu a účastnit se místních referend (za podmínky trvalého pobytu v obci). Více informací naleznete na Informačním portálu pro cizince Ministerstva vnitra. 

Volby v celé ČR

V České republice se volí jednou za 4 roky do Poslanecké sněmovny a jednou za 6 let do Senátu Parlamentu ČR, přímou volbou se volí jednou za 5 let prezident republiky a dále se na lokální úrovni volí do zastupitelstva obce. Podmínkou pro všechny uvedené volby je státní občanství České republiky a dosažení věku 18 let.

Volby v Praze

V Praze se volí Zastupitelstvo hl. m. Prahy a současně s ním i zastupitelstva jednotlivých městských částí v Praze. Volby na lokální úrovni se zpravidla konají jednou za 4 roky. Volit v těchto volbách může za určitých podmínek také státní občan jiného členského státu EU.  Více se dozvíte v informačním letáku.

Volby do Evropského parlamentu

Státní občané jiného členského státu EU se také mohou v ČR zúčastnit voleb do Evropského parlamentu (zastupitelského orgánu Evropské unie), kam se volí poslanci na dobu 5 let. V případě voleb do Evropského parlamentu je potřeba v den voleb být alespoň 45 dnů přihlášen k trvalému či přechodnému pobytu v České republice. Více se dozvíte v informačním letáku. 

Členství v politických stranách

Česká legislativa v současné době upravuje členství v politických stranách prostřednictvím zákona o sdružování v politických stranách. Tento zákon používá termín „občan“, a tím de facto neumožňuje cizincům z EU členství v politických stranách. Tato právní úprava byla nedávno (podzim 2024) zpochybněna rozhodnutím Soudního dvora EU, který rozhodl, že občané EU by měli mít stejný přístup k politickým právům jako občané České republiky, a nesmějí být diskriminováni na základě své státní příslušnosti. V praxi to znamená, že občané EU by měli mít možnost účastnit se politického života v České republice, včetně členství v politických stranách. Nyní se očekává, že české právo bude v tomto duchu změněno.
Tento krok by měl občanům EU umožnit přístup k výhodám, jako je zapojení do volebního aparátu, přístup k finančním prostředkům politických stran, daňové výhody a lepší přístup k médiím, což může podstatně posílit jejich politickou angažovanost.