Řada nově příchozích cizinců stále neví o povinnosti splnit adaptačně-integrační kurz, hrozí jim přitom vysoké pokuty
foto: web vitejtevcr.cz Přibývá nově příchozích cizinců, kteří nevědí o zákonné povinnosti splnit adaptačně-integrační kurz….
VíceText: Inka Jurková
Foto: Šárka Martínková Šimečková
Ngo Quynh Nga je rázná mladá slečna, která ví, co chce. Chce pomáhat vietnamské komunitě v České republice, a proto pracuje jako interkulturní pracovnice a tlumočnice. A ač ji její práce naplňuje, někdy by s ní také ráda sekla.
Stejný pocit zná pravděpodobně každý interkulturní pracovník, neřku-li každý zaměstnanec v neziskovém sektoru. Svému okolí se snažíte pomáhat nejen ve své pracovní době, ale také kdykoli se vám zdá, že je to potřeba nebo vás někdo požádá. Vždyť nejde mít „ordinační hodiny“ na pomoc lidem. Pak si ale najednou všimnete, že už nemůžete nikoho odmítnout, protože se vaše zapojení do řešení problémů od vás prostě očekává. A když už opravdu nemáte síly a potřebujete poradit, ale víte, že nikdy svoji práci nepřestanete dělat, protože dobrý konec jakékoli kauzy vás nakopne víc, než injekce adrenalinu, jdete si zahrát divadlo. Divadlo fórum.
Divadlo fórum nebo také „(ne)divadlo od (ne)herců pro (ne)diváky“ je speciální forma krátkých scének se špatným koncem, který se ale diváci mohou pokusit napravit. Důležitým základem scénáře každé hry je reálnost, ze které vychází připravovaný scénář. Hlavní hrdina hraje sám sebe, respektive představuje situaci, se kterou se opakovaně setkal jak on, tak i většina ostatních herců v souboru.
Tuto metodu, kterou v posledních pár letech v České republice rádi využívají lidé z různých menšin, aplikovala již v několika představeních i pražská vietnamská komunita. V roce 2016 jsme v Bulletinu Slovo psali o představení Animovaný sen, od té doby společně vietnamští a čeští herci natrénovali hru Konzervy a nyní představili zaměstnanci Interkulturního rodinného komunitního česko-vietnamského centra Praha Libuš organizace South East Asia – liaision (SEA-l) rovnou dvouhru Dokonalý vzor. V oficiálním popisu představení, které režírovala Dana Moree, je shrnuto, že se „jedná o příběh ze života – o rodině, komunitě, o lidských vzorech, které nám jsou předkládány, o konfliktech, pocitech a emocích“.
První část představení vypráví příběh mladé Češky, která se provdá do vietnamské rodiny, a i přes veškerou snahu zapadnout do komunity se není schopná zavděčit své tchýni a bojuje se svým manželem, který se nedokáže rozhodnout mezi manželkou a matkou.
Druhá část, ve které hraje hlavní roli Ngo Quynh Nga, je příběh interkulturní pracovnice, která chce zprostředkovat lepší porozumění mezi českou školou a vietnamskou rodinou. Setkání neochotného českého učitele, který není připraven na výzvu jakou je žák-cizinec, s neustále pracující vietnamskou matkou, která věří, že nejprve musí vydělat dostatečné množství peněz pro své dítě a teprve pak bude čas řešit něco dalšího, je dle Ngo Quynh Nga klasickým příkladem, kdy je potřeba zapojení interkulturního pracovníka. „První rok v české škole, je pro vietnamské dítě vždycky náročný a je potřeba mu pomoci. Já jsem přijela do Čech, když mi bylo osm let a pamatuji si, že ze začátku jsem se vůbec neorientovala,“ dokresluje na vlastním příkladu Nga.
Vietnamští rodiče, kteří sami neumí česky a ocitnou se v novém a neznámém prostředí, často dle Nga považují za jedinou možnou cestu vydělat co nejvíce peněz. Pokud se tento přístup smíchá s neochotou učitele pomoci žákovi nad svoje obvyklé povinnosti, dochází k problémům.
„Od toho jsme tu ale právě my, neziskové organizace, které poskytují kurzy češtiny zdarma a rády se zapojí do komunikace mezi vietnamskými rodinami a českými učiteli,“ říká Nga a dodává, že se funkce interkulturního pracovníka naštěstí v posledních letech už celkem zavedla a slyší na ni jak ředitelé škol, tak vietnamští rodiče.
Vietnamští i čeští diváci, kteří oběma částem představení přihlíželi, se iniciativně zapojovali do řešení přednesených problémů a i ti, co si sami roli hlavního hrdiny nevyzkoušeli, témata nadšeně probírali se svými sousedy v publiku. Věřím, že se o nich budou bavit i doma u rodinných stolů a se svými přáteli. A pokud budou potřebovat pomoci, už vědí, že se mohou obrátit na interkulturního pracovníka. Ideálně v jeho pracovní době.
foto: web vitejtevcr.cz Přibývá nově příchozích cizinců, kteří nevědí o zákonné povinnosti splnit adaptačně-integrační kurz….
VíceČeská správa sociálního zabezpečení varuje veřejnost před podvodnými telefonáty, v nichž se neznámé osoby vydávají…
Vícefoto: web vitejtevcr.cz Přibývá nově příchozích cizinců, kteří nevědí o zákonné povinnosti splnit adaptačně-integrační kurz….
VíceČeská správa sociálního zabezpečení varuje veřejnost před podvodnými telefonáty, v nichž se neznámé osoby vydávají…
Více