Dobrovolnictví v Praze
Jaké mám možnosti? Jak se můžu zapojit?
V této kapitole se dozvíte, co je dobrovolnictví a jak se můžete aktivně zapojit do komunitního dění v Praze. Pasáž představuje různé typy dobrovolnických příležitostí, od neziskových organizací a firemního dobrovolnictví až po veřejné instituce, školy či nemocnice. Najdete zde tipy, kde hledat dobrovolnické pozice, a inspiraci, jak se podílet na rozvoji své čtvrti. Dále vám přinášíme informace o možnostech participace na plánování města, zapojení do sousedských aktivit a tipy, kde si případně zlepšit jazykové dovednosti v češtině.
- Co je dobrovolnictví?
- Typy dobrovolnických příležitostí
- Jak se stát dobrovolníkem
- Kde najít dobrovolnické příležitosti
- Zapojení do neziskových organizací
- Zapojení veřejnosti do plánování města
- Chci se zapojit, kde mám začít?
- Jazykové dovednosti
Co je dobrovolnictví?
Dobrovolnictví znamená věnovat svůj čas a energii ve prospěch druhých nebo komunity bez nároku na finanční odměnu. Jde o to zanechat stopu, ať už prostřednictvím formálních organizací, nebo neformálních komunitních aktivit.
Dobrovolnictví má velký význam pro občanskou participaci – jak formální, v rámci neziskových organizací, tak neformální. „Dobrovolník je člověk, který ze své vlastní vůle a ve svém volném čase bez nároku na odměnu pomáhá lidem kolem sebe a zapojuje se do veřejně prospěšných aktivit“ (dobrovolnik.cz).
Od roku 2003 existuje v České republice zákon o dobrovolnické službě (zákon č. 86/2014 Sb.), který nastavuje pravidla pro organizované dobrovolnictví. Možností dobrovolného zapojení je celá řada – od neziskových organizací po firemní dobrovolnictví či další instituce. Podívejme se blíže na jednotlivé oblasti:
Typy dobrovolnických příležitostí
Neziskové organizace
Mnoho organizací nabízí rozmanité dobrovolnické role, jako je doučování, mentoring nebo podpora komunitních akcí. Například publikace organizace META s názvem Sedm statečných představuje osobní příběhy zahraničních dobrovolníků a jejich přínos. Pokud se chcete zapojit, stačí kontaktovat organizace, které odpovídají vašim zájmům, a informovat se o volných pozicích. Příklady organizací: Sue Ryder, Greenpeace, Limity jsme my a další.
Více o neziskových organizacích se dozvíte v sekci Zapojení do neziskových organizací.
Firemní dobrovolnictví
Firemní dobrovolnictví umožňuje zaměstnancům podporovat obecně prospěšné organizace a zároveň posiluje společenskou odpovědnost firmy. Například:
Společnost Vodafone nabízí zaměstnancům až dva placené dny ročně na dobrovolnictví, finanční granty pro NNO a specializovaný Fond dobrovolníků (více zde).
Další příležitosti nabízí platforma Zapojme se.
Veřejné a kulturní instituce
Instituce, jako je Národní muzeum nebo Studio Hrdinů, se spoléhají na dobrovolníky při přípravě výstav, podpoře herců nebo administrativních úkolech.
Školy, nemocnice a knihovny
Dobrovolníci mohou podporovat studenty v rámci doučovacích programů, organizovat volnočasové aktivity pro pacienty nemocnic nebo pomáhat s komunitními projekty v knihovnách. Například Městská knihovna v Praze spolupracuje s Novou školou na projektu Společně v knihovně, který zahrnuje doučování dětí v prostorách knihovny (více zde).
Pro další podporu při hledání dobrovolnických příležitostí se můžete obrátit také na organizaci MigAct, která nabízí individuální mentoring a konzultace.
Jak se stát dobrovolníkem
Kde najít dobrovolnické příležitosti
V Praze funguje široká škála platforem, jež propojují dobrovolníky s vhodnými příležitostmi:
- Hestia – Národní dobrovolnické centrum,
- Dobrovolnik.cz – Centrální platforma pro dobrovolnické příležitosti v ČR,
- dobrovolnická centra – například Dobrovolnické centrum Letokruh,
- mezinárodní platformy – Workaway, INEX SDA,
- odborné dobrovolnictví – HeroClan,
- sociální sítě – facebookové skupiny a události (např. „Volunteering in Prague“).
Zapojení do neziskových organizací
Organizace občanské společnosti (také neziskové, dobročinné organizace) hrají významnou roli v procesech participace a nabízí řadu možností pro zapojování. Dá se o nich uvažovat jako o školách demokracie, které socializují občany do občanské společnosti a nabízí možnost trénovat a rozvíjet občanské kompetence.
V Praze působí tisíce těchto organizací, zahrnují různé spolky, nadace nebo církevní instituce. Věnují se široké škále témat a aktivit. Z hlediska jejich zaměření lze rozlišit dva hlavní typy:
- Servisní organizace, které se zaměřují například na sport, rekreaci, komunitní rozvoj, sociální a zdravotní péči, vzdělávání nebo humanitární pomoc.
- Advokační organizace, které se zasazují o ochranu a prosazování důležitých společenských témat, jako je životní prostředí, lidská práva nebo občanské svobody. Jejich cílem je ovlivňovat veřejné mínění, politiky a zákony k dosažení pozitivních změn ve společnosti.
Jak se můžete zapojit?
Obyvatelé Prahy mají mnoho příležitostí, jak se do činnosti těchto organizací zapojit. Mezi možnosti patří například:
- dobrovolnictví (více v sekci Dobrovolnictví v Praze),
- založení neziskové organizace (např. spolek),
- členství ve správních nebo dozorčích radách,
- aktivní členství ve spolcích,
- podpora a dary.
Užitečné zdroje a odkazy
Jak založit spolek? Praktický návod najdete na stránkách organizace Frank Bold: Frank Bold – založení spolku.
Chcete podpořit neziskové organizace v Praze? Navštivte dárcovský portál Darujme.cz, kde najdete řadu inspirativních projektů.
Více informací o organizacích občanské společnosti v ČR najdete také na takovijsme.cz a mapaneziskovek.cz.
Zapojení veřejnosti do plánování města
Zapojení veřejnosti do plánování města může iniciovat orgán veřejné moci. V tomto případě jde o tzv. shora řízené zapojování obyvatel do rozhodování. Participace se odehrává za použití různých participačních metod jako jsou například:
- dny otevřených dveří,
- dotazníková šetření,
- fóra budoucnosti,
- komunitní vycházky a cyklojízdy,
- kulaté stoly,
- online platformy,
- pracovní skupiny,
- sousedská setkání a další.
Hlavním cílem těchto aktivit je umožnit veřejnosti podílet se na rozhodování o podobě konkrétního území či města, strategickém plánování nebo plánování sociálních služeb.
Existuje i možnost účasti veřejnosti na zastupitelstvu hl. města Prahy nebo jednotlivých městských částí, v Komisích Rady nebo Výborech zastupitelstva pro různé oblasti spojené s fungováním obce/kraje. Více se můžete dozvědět tady.
Hlavní město Praha má poměrně složité administrativní členění, dělí se na 22 správních obvodů, 57 městských částí a 112 katastrálních území. Každá městská část zodpovídá za participační procesy na svém území, protože je samosprávným celkem.
Pro objevování města lze využít Atlas Prahy, který nabízí interaktivní mapu města.
Příkladů participačních procesů, iniciovaných shora, je na území hl. města Prahy poměrně mnoho. Uvádíme jen některé z nich.
Celá Praha
- Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR)
- Centrum Architektury a Městského Plánování (CAMP)
Jednotlivé městské části:
- Plánuj Trojku – nejnovější informace z komunitního plánování budoucnosti Prahy 3 a jejím strategickém plánování
- Praha 1 – Strategie udržitelného rozvoje
Dalším nástrojem pro zapojení obyvatel do plánování je participativní rozpočet. Tento koncept umožňuje financovat návrhy místních obyvatel, které jsou zaměřené na rozvoj jejich obce nebo městské části.
Jak proces funguje?
- Obyvatelé se scházejí na veřejných, tematických či lokálních diskusích, kde sdílejí své nápady.
- Společně diskutují, co je třeba změnit, a vytvářejí konkrétní návrhy, které následně předkládají k posouzení radnici.
- Po vyhodnocení realizovatelnosti návrhů dochází k hlasování, v němž obyvatelé rozhodují, které projekty budou realizovány.
Participace zdola
Participaci však nemusí iniciovat pouze orgány veřejné správy – aktivní mohou být i sami obyvatelé. Tento přístup se označuje jako participace zdola. Jedná se o méně formalizovanou formu zapojení, která vychází z iniciativy neformálních občanských sdružení či místních spolků.
V každé městské části lze najít množství sousedských skupin, komunitních spolků nebo neformálních iniciativ, jež se věnují různým tématům.
Chci se zapojit, kde mám začít?
Být aktivním členem komunity nebo čtvrti, ve které žijeme, se může zdát ze začátku obtížné, zvláště pokud nikoho neznáme nebo pokud nemáme v této oblasti žádné předchozí zkušenosti. To ovšem nevadí. Informace můžeme vždy dohledat a nové kontakty vytvořit. Pokud jste se už rozhodli, že zapojování zkusíte, nabízíme pár rad, které můžou být na začátku nápomocné.
Poznejte místo, kde žijete. Vydejte se na delší procházku a zamyslete se nad těmito otázkami:
- Co všechno se v okolí nachází (např. knihovna, kulturní centrum, komunitní zahrada)?
- Kdo jsou vaši sousedé?
- Jak na vás město působí? Chtěli byste něco změnit?
- Nabízí místní úřad zajímavé aktivity?
Sbírejte informace:
- Sledujte letáky, plakáty či informační bulletin městské části.
- Prozkoumejte možnosti na internetu – sociální sítě jsou plné skupin zaměřených na různé komunitní akce.
- Spojte se s ostatními. Najděte aktivní obyvatele ve svém okolí, kteří již některou z aktivit organizují, a přidejte se k nim. Nebojte se zeptat na možnosti zapojení.
Jazykové dovednosti
Mnoho organizací v Praze vítá podporovatele a dobrovolníky, kteří mluví anglicky, ale některé pozice mohou vyžadovat znalost češtiny. Pro zlepšení jazykových schopností:
- Se přihlaste do bezplatných kurzů češtiny.
- Využijte online vzdělávací platformy.
- Procvičujte konverzaci na komunitních setkáních, například v InBázi nebo BlaBla Language.
Další možnosti, jak se učit český jazyk:
- integrační centra: ICPraha | ICPraha E-learning,
- online kurzy: Centrum Cizinců | Study Czech | Čeština 2
Více informací o kurzech českého jazyka naleznete v sekci Kurzy českého jazyka.