Pražský magistrát hostil mezinárodní konferenci o integraci cizinců

Ve dnech 8.–9. června 2017 diskutovali v Clam-Gallasově paláci v Praze 1 zahraniční odborníci společně s českými kolegy o zkušenostech s integrací cizinců a soužitím obyvatel evropských měst. Konferenci „Výzvy integrace – mezinárodní konference k integraci cizinců na území hlavního města Prahy; Sdílení příkladů dobré praxe“ připravila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) spolu s Integračním centrem Praha a Slovem 21. Konference pod záštitou radního Jana Wolfa se zúčastnilo přes sto zástupců státní správy, městských samospráv, městských částí, integračních center, neziskových organizací a organizací sdružujících migranty.

Předseda Komise Rady hlavního města pro oblast integrace cizinců a člen zastupitelstva Ondřej Mirovský zdůraznil, že Praha vždy byla místem, kde se potkávaly rozličné kultury, a život v ní byl migrací vždy ovlivňován.   Cizinci nyní představují téměř patnáct procent obyvatelstva města a vedení hlavního města si je tohoto vědomo, a proto mimo jiné zpracovalo koncepci pro oblast integrace cizinců a zřídilo Integrační centrum Praha.

Dle vedoucí oddělení národnostních menšin a cizinců Jany Hajné a metodické vedoucí Integračního centra Praha Ancy Covrigové patří mezi priority a výzvy koncepce integrace mimo jiné užší zapojení městských částí do integrace na lokální úrovni, prohloubení spolupráce s pražskými školami a rozšíření integračních aktivit oslovujících rovněž většinovou společnost.

Klíčovou části pražské konference bylo sdílení zahraniční zkušenosti, inovativních přístupů a příkladů dobré praxe zejména na lokální úrovni.

 

Madrid

Ramón Palomino García, ředitel kabinetu starosty Madridu a kanceláře Rady pro spravedlnost, sociální práva a zaměstnanost zdůraznil, že podobně jako v Praze a dalších evropských městech, tak i v Madridu dochází k výraznému nárůstu zahraničních obyvatel. Během jedné generace došlo k přirozenému nárůstu počtu migrantů z jednoho na devatenáct procent obyvatel třímilionového Madridu. Migranti pochází především ze zemí Latinské Ameriky, ale například také z Rumunska. Pan García se zaměřil na spektrum sociálních opatření v Madridu, která jsou univerzální a jsou pro všechny obyvatele města bez rozdílu. Jsou poskytovány na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni veřejnou správou, soukromým sektorem, občanskou společností i nevládními organizacemi v rámci distribuce sociálních služeb. Speciálně zaměřené programy na migranty pak cílí na zvýšení jejich informovanosti a poradenství v centrech, kde pracují i samotní migranti jako sociální pracovníci. Důležité je působení interkulturních pracovníků přímo v terénu v těch částech metropole, kde spolu žijí původní i noví obyvatelé. Všichni se pak prostřednictvím svých zástupců mohou potkávat na pravidelném Fóru pro dialog a koexistenci.

 

Helsinky

V metropoli Finska žije přes 600 tisíc obyvatel, z toho je třináct procent migrantů. Stejně jako v Madridu, ani v Helsinkách se nemluví o integraci cizinců, ale o společném soužití všech obyvatel města bez rozdílu. Rizikovou skupinou jsou zde mladí lidé z různých kulturních prostředí, kteří nemají srovnatelné podmínky s místní populací, a proto jsou zranitelnější.

Za Magistrát města Helsinek vystoupila programová manažerka Irma Sippola, která svou prezentaci zaměřila převážně na mladé migranty a na inovativní řešení v přístupu k nim. Představila projekty, které pomáhají hledat pracovní příležitosti mladým cizincům bez praxe, poskytují školení mladých migrantů jako profesionálních mluvčích, zprostředkovávají „učení učením“, což vede ke zlepšení školních výsledků. Dále pomáhají rodičům přistěhovalců zorientovat se ve finském vzdělávacím systému či prostřednictvím mladých vrstevníků a jejich názorů poskytují prevenci proti kriminalitě. V rámci prevence xenofobie ze strany místních obyvatel, kteří vyjadřovali obavy o udržení standardu a kvality sociálních služeb, byly spuštěny projekty párování místních starších obyvatel s nově příchozími. Společně mohou trávit volný čas, zlepšit se v jazyce, dozvědět se navzájem něco o sobě a mladým lidem umožňují si i přivydělat peníze. Osvědčenou dobrou praxí je publikování i přímá prezentace příběhů migrantů.

 

Tilburg

Jako velmi inspirativní byl ze strany českých účastníků hodnocen přístup nizozemského města Tilburgu. Do města na jihu země bylo nedávno přiděleno 1500 uprchlíků, kteří žijí v místním azylovém zařízení a úřady postupně vyřizují žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Vedení dvou set tisícového města se rozhodlo aktivně zapojit do celého procesu přijetí těchto lidí, aby byla jejich integrace a soužití s místními obyvateli co nejhladší. Tilburg se chce zejména vyhnout neproduktivnímu čekání migrantů v azylových zařízeních a opětovným přetrháváním křehkých sociálních vazeb, které migrant v jednom místě naváže a pak je nucen se zase stěhovat a vazby ztrácí. Programová manažerka Krista van der Heijden prezentovala inovativní model, kdy se celý proces od přijetí migranta až po jeho integraci děje na jednom místě, a to značně rychle a komplexně. Proto poskytuje migrantům osobní přístup a programy integrace individuálně „šité na míru“. Z důvodu prevence xenofobie ze strany části starousedlíků město proaktivně svolává veřejné debaty. Zástupci zastupitelstva včetně starosty a vyškolených pracovníků aktivně hovoří s místními obyvateli v ulicích. Na společných obědech a večeřích mají možnost poznat se místní obyvatelé s nově příchozími. I Tilburg využívá osobních příběhů uprchlíků včetně videí s jejich příběhem tak, aby se všichni obyvatelé navzájem poznali.

 

Kanada

Blok zahraničních prezentací uzavřel Craig Dundas z velvyslanectví Kanady ve Vídni. Věnoval se zejména řízenému přístupu Kanady k migraci a integraci cizinců a struktuře programu soukromého sponzorství migrantů. Nastínil fungující model individuálního zapojení obyvatel do přijímání a začleňování migrantů do kanadské společnosti. V praxi tak individuální sponzoři pomáhají s integrací nově příchozích, což se ukazuje jako velmi efektivní přístup.

 

České zkušenosti

V panelové diskusi Lenka Šafránková Pavlíčková a Tomáš Jurčík z Oddělení sociálního začleňování Magistrátu města Brna zdůraznili, že i v Brně se snaží přistupovat k cizincům jako ke klientům z jakékoli jiné skupiny obyvatel města. Za klíčové přitom považují snižování interkulturních bariér v rámci veřejných institucí.

Plzeň byla již před lety nucena adekvátně reagovat na vysoký nárůst zahraničních pracovníků, a přitom využívala i tzv. emergentní projekty, až postupně nastavila i ve spolupráci se státními orgány i neziskovými organizacemi funkční systém komunikace a služeb. Vedoucí Odboru sociálních služeb Alena Hynková a vedoucí Odboru bezpečnosti a prevence kriminality Aleš Průša ale upozornili, že se Plzeň musí stále vyrovnávat s novými výzvami, například při řešení problémů a konfliktů osob migrujících za prací ze zemí EU, především Rumunska a Bulharska.

Zástupce Městské části Praha 14 František Bradáč hovořil na základě dlouholetých zkušeností o vlivu nastavení systému na úrovni celého úřadu městské části na konkrétní práci realizátorů integrace cizinců na lokální úrovni. Obdobné výzvy řeší i na Městské části Praha 4. Jan Janoušek z Odboru kanceláře starosty se zamýšlel nad potřebou jasného ukotvení agendy integrace v politice obecních samospráv, které je předpokladem efektivní práce.

 Naopak leitmotivem vystoupení Tomáše Taicha z Oddělení integrace cizinců a národnostních menšin Městské části Praha 7 bylo hledání vhodných forem aktivní komunikace a informovanosti cizinců ze strany radnice.

Workshop s názvem „Nástroje a zkušenosti k úspěšné integraci“ zorganizovalo Integrační centrum Praha a pozvalo na něj odborníky z Kolína nad Rýnem – z Institutu pro interkulturní kompetenci. Němečtí lektoři diskutovali se zástupci českých integračních center, státní správy a samosprávy a neziskovými organizacemi specifika cílových skupin v kontextu interkulturních kompetencí a strategie a nástroje pro práci s nimi.

Druhý workshop s názvem „Proces integrace cizinců – o migrantech s migranty“ zorganizovalo Slovo 21, které se v něm zabývalo procesem integrace, soužití a aktivní participace migrantů. Formou řízených otázek a odpovědí byly prodiskutovány například role municipalit a městských částí, role neziskových organizací při vytváření lokálních projektů a strategií, aktivní účast migrantů na lokální politice, integrace znevýhodněných osob či prevence xenofobie.

 

Tento článek vyšel ve „Slovo – bulletin pro cizince a o cizincích“ číslo 3/2017. Více viz www.slovo21.cz.