V Praze se uskutečnila mezinárodní konference o integraci na školách

Ve dnech 14. – 15. června 2018 diskutovali v Praze 1, v inspirativním prostředí barokního Clam-Gallasova paláce odborníci z několika evropských zemí společně s českými kolegy o zkušenostech se vzděláváním dětí migrantů. Konferenci „Integrace na školách – mezinárodní konference ke vzdělávání dětí migrantů na území hl. m. Prahy; Sdílení příkladů dobré praxe“ pro Magistrát hl. města Prahy zorganizovala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Konference se konala pod záštitou radního hl. m. Prahy Jana Wolfa.

Konferenci zahájila ředitelka odboru školství a mládeže MHMP Lenka Němcová. Vyzdvihla důležitost tématu vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem i fakt, že na tomto poli máme ještě mnohé ke zlepšování. Připomněla velký nárůst objemu podpůrných aktivit MHMP za posledních několik let ve vztahu k různým typům škol na území hl. m. Prahy, které poskytují vzdělání žákům cizincům, kdy se Magistrát začal na tuto problematiku více zaměřovat a vyčleňovat též finanční prostředky na projekty podporující nové cesty k integraci žáků s odlišným mateřským jazykem.

Na slova paní Němcové navázala ředitelka IOM Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková, která pohovořila o výzvách integrace na školách a o cílech konference a dále celou konferenci moderovala. Poukázala zejména na způsoby, jak by různorodá zkušenost v různých evropských vzdělávacích systémech mohla přispět k rozvoji stále pozitivnějšího a udržitelnějšího začleňování dětí migrantů do českého vzdělávacího modelu. Po prezentaci Halky Smolové Závorové a Jana Janouška z Magistrátu HMP, která se zaměřila jak na strategické dokumenty hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců, tak na samotnou oblast školství, systémovou podporu výuky čj jako ciziho jazyka i na kurzy připravované do budoucna, již vystoupili čtyři zahraniční účastníci.

Jako první z nich své zkušenosti, innovativní přístup a příklady dobré praxe sdílela Niina Halonen-Malliarakis z Finska. Zkušenost z Helsinek je založena na neustálé podpoře integrace napříč různými etapami přistěhovalectví, neboť děti jsou komplexně podporovány nejen při rozvíjení jazykových dovedností (výuka finštiny jako druhého jazyka, možnost bilingvního vzdělávání), ale také v jejich širším vzdělávání (začlenění do pravidelných tříd s mimořádnou podporou; propojení mezi školami a „středisky dovedností“, kde děti mohou projít jak jazykovou, tak především schopnostní evaluací; multiprofesní týmy). To je doplněno důležitým rozměrem přijímání a podpory rodných jazyků a kultur migrantů (prostřednictvím nabídky kurzů vedených v jejich mateřském jazyce, vlastních náboženských studií, vícejazyčného poradenství, různých společenských akcí spojujících školy, učitele, studenty, rodiny …), který je často přehlížen v „hluku“ integrace.

Vzhledem k tomu, že vzdělávání v Německu je převážně strukturováno skrze jednotlivé spolkové země než federální vládou, Julia Klewin se zaměřila na přístup k žákům migrantům v oblasti Porúří. Tento region, vyznačující se významnými socioekonomickými výzvami a nerovnostmi, má od doby po válce přistěhovaleckou tradici a v nedávné době dostává nový nárůst migrantů a uprchlíků. Některé školy v regionu hostí až 99 % studentů s migračním původem a vysoká různorodost národní / kulturní / vzdělávací / socioekonomické situace mezi migranty přináší další výzvy. Jedinečná odpověď byla nalezena v modelu „Evropské školy“, který nabízí 1 až 2 roky podpory v oblasti výuky němčiny pro studenty migranty a zaměřují se spíše na Evropu a její sdílené vazby a hodnoty než jen na Německo nebo na země původu dětí. Škola tak vytváří společný most mezi studenty navzdory všem rozdílům. Tento model se ukázal jako velmi úspěšný ve srovnání s jinými školami s podobnou socioekonomickou situací.

Další prezentace Boudien Bakker Dekkinga z Nizozemska se soustředila na institucionální strukturu nizozemského vzdělávacího systému, na politiku a výzkum integrace dětí migrantů ve škole. V Nizozemsku se nově příchozí děti snadno integrují do vzdělávacího systému, aniž by musely čekat, až budou zpracovávány azylové žádosti jejich rodin. Obdrží počáteční 1 až 2 roky jazykového vzdělávání před přechodem do běžných tříd. Koordinace mezi národní vládou a místními samosprávami ve spolupráci se školami, podporovaná a vedená moderním výzkumem a pravidelným sledováním stavu a pokroku situace, hrají v nizozemské zkušenosti zásadní roli.

Blok zahraničních prezentací uzavřela Stéphanie Vandenbossche z Belgie, která zdůraznila silné překrývání chudoby a migrace / migračního prostředí. Předložený program „Čas na školu“ se opírá o rozhodující význam včasné pomoci a zásahu v oblasti vzdělávání dětí migrantů prostřednictvím komunitní práce na úrovni mateřských škol a je založen na odstranění sociokulturních překážek mezi rodiči a učiteli. Spíše jednoduchá opatření – např. umožnění rodičům vodit své děti přímo do učebny namísto ke školní bráně, využití piktogramů pro korespondenci mezi školou a rodinou – umožnilo širší a lepší komunikaci a spolupráci, což vedlo ke zvýšení vzdělání dětí, zlepšení školního prostředí a celkové sociální integrace. Tento úspěch otevřel vyhlídky na rozšíření programu na vyšší úroveň vzdělávání.

První den konference pak svou prezentací uzavřela Michala Bernkopfová z MŠMT ČR, která se zabývala integračními opatřeními MŠMT a současnými formami podpory integrace žáků cizinců zejména v základním vzdělávání. Vyzdvihla především podporu pro školy, pedagogy a žáky cizince prostřednictvím rozvojového programu, výzev, čerpání podpůrných opatření a dále dotačního programu i krajských center podpory Národního institutu pro další vzdělávání.

Druhý den konference byl velmi živý a interaktivní, neboť dopoledne bylo věnováno panelové diskuzi s otevřenými příspěvky ze dvou základních škol – ZŠ Jižní v Praze a ZŠ Masarykova v Plzni, jejichž ředitelé se podělili o své zkušenosti a přístup školy k žákům s odlišným mateřským jazykem, z MČ Praha 12, která je velmi aktivní ve své činnosti vůči školám, jež vzdělávají žáky s OMJ, a dále z gymnázia Na Zatlance v Praze, jehož ředitelka zastává jiný přístup ke studentům cizincům zejména při přijímacích a maturitních zkouškách. Všechny příspěvky vyvolaly vlnu otázek z publika a splnily své zadání nastínit témata k diskuzi a poukázat na místa v procesu integrace ve školách, která ještě mají své slabiny a nesou sebou četná úskalí.

Odpolední blok byl pak věnován dvěma souběžně probíhajícím workshopům. První zorganizovala META o. p. s. a věnovala ho výuce češtiny jako druhého jazyka v mateřských a základních školách. Seznámila účastníky se způsoby organizace jazykové přípravy a sdílela ukázky, materiály a pomůcky, které se osvědčily. Druhý workshop zorganizovala Nová škola o. p. s. spolu s IOM. Workshop byl věnován programu skupinového a individuálního doučování, sdílení zkušeností z praxe a projektu Mladí migranti v ČR jejich vlastníma očima.

Konference se zúčastnilo přes sto odborníků na integraci na školách ze státní správy, krajských samospráv, městských částí, vedení i pedagogové z mateřských, základních, středních i jazykových škol, dále zástupci neziskových organizací a organizací sdružujících cizince.

Program konference je dostupný na webových stránkách www.iom.cz.