Úvod Praha Praha rozmanitá

Praha rozmanitá

Praha byla z hlediska obyvatel, kteří v ní žili, od nepaměti velmi rozmanitá. Po staletí v ní společně žili česky a německy mluvící Pražané, jejichž často křehké identity nebyly vymezené pouze prostorem, ale i jazykem, dobou, politickým kontextem a také předsudky a stereotypy. Praha byla významně ovlivněna také židovským obyvatelstvem – památky na toto soužití můžeme zaznamenat například při procházkách pražským židovským městem. Čilý obchodní ruch zajišťoval městu od středověku důležitou směnu zboží, ale také kulturní obohacení. Například díky mnohým ve své době věhlasným evropským stavitelům, architektům, ale i sochařům a dalším umělcům můžeme dodnes obdivovat významné pražské pamětihodnosti různých historických slohů.

Druhá světová válka a období následující po ní znamenalo pro Prahu poměrně velký zásah do jejího původního multietnického složení. Obyvatelstvo německého původu bylo odsunuto a z židovského osídlení zbyl v důsledku holocaustu jen pouhý zlomek. Praha se jako hlavní město Československa, jež bylo po značnou část druhé poloviny 20. století součástí východního komunistického bloku, zásadně uzavřela před demokratickým světem. I přesto se město nestalo zcela statickým a homogenním a do Prahy přicházeli noví obyvatelé především na základě vládou řízených programů. V době komunismu to byli hlavně studenti a pracovníci spřátelených zemí v rámci tzv. výměnných pobytů. Od 50. let se tak mohli Češi potkávat zejména s Řeky, Vietnamci, Kubánci, nově příchozími z afrických a dalších rozvojových zemí a pochopitelně i s občany Sovětského svazu.

Důležitý zlom z hlediska národnostního složení Prahy znamenal samozřejmě rok 1989, Sametová revoluce a s ní spojený pád komunistického režimu v Československu. Praha se opět otevřela celému světu a začali se v ní usazovat migranti z různých částí světa. I nadále sem mířili i obyvatelé zemí, s nimiž navázalo Československo v době komunistické éry intenzivnější styky. Především v rámci pracovní migrace sem mířili občané Ukrajiny a Vietnamu. Početně stále významnější skupinu však představovali například i Slováci po
rozdělení Československa na dva státy od roku 1993.  S otevřením hranic po roce 1989 sem opět začali přicházet občané západních zemí a Evropské unie, do níž Česká republika vstoupila v roce 2004.

V současnosti tak žije na území hlavního města Prahy podle statistik Ministerstva vnitra ČR celkem 192 007 obyvatel s cizí státní příslušností. Nejpočetnější skupiny tvoří občané Ukrajiny (48 407), Slovenska (29 944), Ruska (22 795) a Vietnamu (12 600), s výraznějším odstupem pak následují občané USA (5 547) a Čínské lidové republiky (4 651).

Praha si tak i dnes zachovává svůj multikulturní charakter, který jí byl vlastní po dlouhá staletí. Třebaže prošlo její obyvatelstvo zvláště ve 20. století často divokými proměnami, přispívají dnes Pražané i díky svému rozmanitému původu k rozvoji kulturního, hospodářského i společenského života hlavního města České republiky.

/statistiky MV ČR ke dni 30.9.2017/