Integrace a soužití v hl. m. Praze
Hlavní město Praha je v roce 2027 otevřenou a progresivní metropolí 21. století, která reflektuje a uspokojuje potřeby a zájmy všech svých obyvatel bez rozdílu. Svou integrační politikou Praha míří nejen na migranty a svým rovným přístupem je městem svobodné a přirozené žité diverzity.
Hl. m. Praha je atraktivním místem k životu pro stále více migrantů ze všech koutů světa. Migrace samotná může být nejenom ekonomickým přínosem, ale také kulturním obohacením města a jeho rozmanitosti. Zároveň však představuje výzvu pro vzájemné soužití všech obyvatel.
Ze zkušeností západoevropských metropolí, které se integrační politikou dlouhodobě zabývají, jasně vyplývá potřeba zaměřit se co nejvíce na lokální úroveň. Lokální integrační politika předpokládá aktivní zapojení a koordinovanou spolupráci všech aktérů – Magistrátu hl. m. Prahy, úřadů městských částí, neziskových organizací, státních institucí, ale i samotných migrantů a jejich sdružení i ostatních obyvatel hl. m. Prahy.
V současnosti je pro hl. m. Prahu důležité využít potenciál migrace, zlepšit životní podmínky migrantů a v neposlední řadě podpořit přátelské soužití mezi všemi obyvateli hl. m. Prahy.
Doufáme, že k těmto cílům přispějí také následující webové stránky. Dozvíte se zde, kdo se zabývá oblastí integrace a soužití na území hl. m. Prahy. Tedy na koho se můžete obrátit, a to jak na úrovni Magistrátu hl. m. Prahy, tak i na úrovni jednotlivých městských částí. V aktualitách můžete sledovat současné dění a na stránkách najdete také tipy jak se i vy můžete zapojit.
Demografie a život cizinců v Praze
O atraktivitě Prahy jako místa k životu svědčí rostoucí počet lidí, kteří se rozhodli v Praze usadit. A to jak lidí České republiky, tak těch ze zahraničí. Tuto přitažlivost potvrzují i různá srovnání měst z celého světa, v nichž se Praha umisťuje na důstojných místech.
Dlouhodobě je více než třetina všech cizinců žijících v ČR soustředěna právě v Praze, kde tvoří takřka 16 % obyvatel. Tedy každý šestý obyvatel Prahy je cizinec.
Ačkoliv se 16 % nemusí zdát hodně, v absolutních číslech jde o vysoké číslo. V době aktualizace Koncepce tak v Praze žilo přes 223 000 cizinců. Navíc těchto 16 % není rozprostřeno rovnoměrně po území Prahy a různé městské části nesou různě velké břímě související s bezbariérovostí služeb tak, aby je mohli využívat všichni obyvatelé. Nejméně pět městských částí má podíl obyvatel-cizinců přesahujících jednu pětinu a v Praze-Nebušicích je to dokonce jedna třetina.
Situaci znesnadňuje také fakt, že žádná z národností v Praze ani v jednotlivých městských částech výrazně nepřevažuje. Nejvíce cizinců žijících v Praze pochází z Ukrajiny (26 %), Slovenska (15 %), Ruska (12 %) a Vietnamu (6 %). Ostatní do Prahy přišli z nejrůznějších zemí světa a žádná další národnost netvoří větší skupinu. Na jednu stranu lze konstatovat, že zde zatím nevznikají uzavřené a územně koncentrované komunity, třebaže v některých lokalitách koncentrace určitých národností výrazněji stoupá (např. MČ Praha 13, MČ Praha 14). Na druhou stranu se pracovníci institucí a veřejných služeb musí vypořádávat s rozmanitými situacemi vyplývající ze skutečnosti, že cizinec žijící v Praze může být odkudkoliv. Nestačí se tedy zaměřit na jednu skupinu, ale služby je třeba uzpůsobovat tak, aby byly dostupné pro všechny bez ohledu na původ.
