Úvod Cizinci v Praze

Cizinci v Praze

Když chcete druhé pochopit, nepotřebujete slova

Bulletin Slovo II/2021 Autor: Margarita Troševa Foto: soukromý archiv   Olena Dolhova pochází z Ukrajiny. Má za sebou studium ekonomie, kandidaturu věd, výuku financí na kyjevské vysoké škole, nyní se však věnuje psychologii a arteterapii. Před pěti lety se přestěhovala do České republiky s celou rodinou – manželem, čtrnáctiletým synem, kočkou a psem. „Rozhodnutí o přesídlení do Prahy posílilo mé odhodlání změnit obor a dále se věnovat psychologii,“ vyprávěla mi během jarního lockdownu. „Dálkově jsem dokončila magisterský stupeň na ukrajinské univerzitě a přijela jsem už jako arteterapeutka. Jsem členkou ukrajinské asociace arteterapeutů…

Číst více

Tûba neboli strom v ráji

Autor: Goranka Oljača, Bulletin Slovo 2/2021 Foto: soukromý archiv   Existují lidé, s kterými je snadno mluvit – nenuceně vám nabízí řadu nápadů a témat. Například jak v ráji rostou stromy, co jsou ovladače nucené migrace, sochařina jako terapie, k čemu poslouží playfight anebo migranti jako aktéři rozvoje. Dříve než se ti naposledy zmínění stanou přínosní v rozvoji nějakého města a země, musí se stát lidmi v pohybu. V případě Zahide Tuğba Şenterzi nebyla Česká republika, kam se měla přestěhovat a žít, její volbou. Poprvé se totiž podívala do Prahy jako devítiměsíční miminko. Na přínosy bylo…

Číst více

„Člověk bez problémů je mrtvý člověk“, říká chirurg z Bosny a Hercegoviny Edib Jaganjac

Text a foto: Anastasia Kriušenko, Bulletin Slovo II/2021   Na setkání s Edibem Jaganjacem, chirurgem traumatologie v pražském Motole, jsme čekali měsíc. Pracuje v průměru 10 hodin denně včetně víkendů v Motole a v největší pražské poliklinice Kartouzská. I přes dlouholeté maximální pracovní nasazení vydal v roce 2015 úspěšnou knihu Sarajevská princezna, ve které popisuje své zážitky z obléhaného Sarajeva v 90. letech, kde dva roky pracoval v ostřelované nemocnici jako chirurg. Povídali jsme si o tom, jak zvládal těžká období a jak prožíval své první roky v Česku jako cizinec. Když jsem četla o vašem příběhu a o tom,…

Číst více

ASI.JATKA

Vybíráme z blogů Do Thu Trang Do Thu Trang patří ke generaci Vietnamců v Česku, kteří každodenně porovnávají rozdíly – ty kulturní i generační. Narodila se ve Vietnamu. Do Česka přicestovala s rodinou jako pětiletá a dlouhou dobu vyrůstala v české rodině. Na střední škole chtěla být diplomatkou, potom ale vystudovala Marketing a PR a Česko-německá studia na Karlově univerzitě. Sama o sobě píše, že se pohybuje kolem marketingu, startupů, copywritingu a IT. O svém životě v Česku píše na blogu Asijatka.cz.  Jak je důležité míti komunitu v době koronaviru. Vietnamci jsou…

Číst více

Ghalya Al Chaghouri

„Zpočátku jsem byla v Česku ztracená, česky mě naučily matky na hřišti,“ říká Syřanka Ghalya. Do Česka přišla ze Sýrie kvůli domluvenému sňatku, následně zažila shakespearovskou lásku.   Ghalya Al Chaghouri je dvaačtyřicetiletá Syřanka pocházející z Damašku. Do Prahy přijela v roce 1997 v rámci domluveného sňatku se svým prvním manželem, jehož rodina ze Sýrie pocházela, a přivedla s ním na svět dvě dcery. Po dvanácti letech se však s manželem rozvedla a znovu se vdala. S druhým mužem Karlem má syna Mohameda. Ghalya se do Česka zamilovala hned, celý…

Číst více

Žije v Praze, spolupracuje se světovými režiséry. „Jako gay se tu cítím bezpečněji než v Kanadě,” říká kreslíř

Kurt van der Basch je pětačtyřicetiletý Kanaďan žijící přes dvě dekády v Praze. Jako vystudovaný pianista přišel na konci 90. let s vidinou životního restartu. Díky svému talentu v kreslení se uchytil u mezinárodních filmových produkcí a jako autor storyboardů pracoval na filmech jako Star Wars, Jurský park nebo Atlas mraků. Spolupracoval tak s předními světovými režiséry. Žije na Smíchově a spolu se svým partnerem Adamem mají vášeň pro nonstop bar u tamního nádraží, Rekola i Olšanské hřbitovy. Jaké byly jeho začátky v devadesátkové Praze? Proč se jako gay cítí…

Číst více

Egyptský youtuber natáčí populární videa o Praze v arabštině. „Je můj nový domov,” říká

Je nedělní ráno a já přijíždím do dvoupokojového bytu v nové zástavbě kousek za Prahou. Nedávno se tam z panelákového sídliště přestěhovala čtyřčlenná rodina Akrabových. Zatímco Češka Petra dělá palačinky, mám možnost hovořit s jejím egyptským manželem. V jednu chvíli ale do rozhovoru vstoupí, a to v momentě, kdy přijde řeč na reakce okolí na její zahalené vlasy. Dvaatřicetiletý Mohamed Akrab žije v Praze přes deset let. Pochází z rodiny stavebního inženýra, vystudoval historii na Káhirské univerzitě. Do Čech se přistěhoval kvůli manželce Petře, kterou poznal na chatu, dva roky…

Číst více

Timur Kireev

„K Česku cítím hlubokou všezahrnující lásku,“ říká ruský student žijící v Praze   Čtyřiadvacetiletý Timur Kireev pochází z ruské Ufy, více jak milionového hlavního města Baškortostánu. Jeho otec je muslim, maminka pravoslavná křesťanka. To podle něj také kopíruje častou praxi v jeho domovině. „Funguje to skvěle. Nejsou tam v tomto ohledu žádné problémy. Myslím, že jsou lidé ohledně náboženství poměrně benevolentní,“ říká. Do Česka, o kterém téměř nic nevěděl, poprvé odjel jako teenager na letní školu na doporučení matky. A zamiloval se do něj. Rozhodl se pak v Brně studovat…

Číst více

Muhammad Zahid Khan

„Tam, kde cítíte respekt, se vám žije dobře,” říká pákistánský podnikatel žijící v Praze   Muhammad Zahid Khan pochází z Kašmíru. Do Česka přijel v rámci programu MEDEVAC jako doprovod svých nezletilých příbuzných, kteří potřebovali podstoupit v Pákistánu těžce dostupné operace. Požádali zde o azyl, jež po pár měsících získali. Zahid dnes žije se svou českou ženou Renatou na vesnici na okraji Prahy a živí se podnikáním v oblasti těžkých zemědělských a stavebních strojů. Jak se mu dařilo v Česku integrovat? Proč se stal myslivcem a proč má rád Prahu?…

Číst více

Tují, porodní asistentka

Viet Up, z.s. je nezisková organizace, která se zasazuje o lepší soužití a vzájemného pochopení mezi českou společností a vietnamskou diasporou v ČR. Na svém facebooku pravidelně zveřejňuje příběhy s názvem Humans of Banana. Série má za cíl ukázat rozmanitost profesí a projektů Banánových lidiček. S jejich svolením vám nyní přinášíme příběh porodní asistentky Tují. „Spousta lidí se mě ptá, proč jsem si vybrala tenhle obor… proč zrovna chci být porodní asistentka?! Odpověď je jasná! Když jsem poprvé viděla porod, pamatuju si to jako by to bylo včera.. budoucí maminka…

Číst více